Ivo Eichler - rady mudrce

 21.října 2006

Příběh jednoho pejska z Krupé a ukázka, jak radí psycholog psů.(převzato z poradny)

Dobrý den pane Eichler,
chtěla jsem Vás poprosit o radu na následující problém...

9.7.2006 jsem si byla u nejmenovaného pána pro fenku NO, která pochází z obce Krupá na Rakovnicku. Fena byla zavřena ještě s dalšími 19 psy a jinými zvířaty v polorozpadlém statku (asi 4 roky), kde nedostávali jíst, pít, neznali člověka. Možná jste tuto kauzu viděl, řešila se také v Občanském judu.

Fenka byla bojácná, nechala se pohladit jen když jsme si ji přidrželi na vodítku. Když jsme přišli na dvůr, tak měla radost, ale nepřiblížila se k nám blíž jak na 1 metr. Nechala se krmit z ruky, na procházkách byla v pohodě Všechno bylo na dobré cestě, ale ... V neděli nám fenka porodila 2 štěňata (o jejím nakrytí jsme neměli nejmenší tušení). Do včerejška byla fenka relativně v pohodě. Sice vrčela, ale když jsme ji začali hladit tak přestala. Když jí nesu do boudy krmení, tak je hodná, ale jakmile ji chci pohladit, tak po mě cvakne. Začala to dělat až včera. Předtím jsme jí brali štěňata na prohlídku a zkoušeli jsme, jak se bude chovat, když nějaké štěně chytneme do ruky (vždy tak, aby na nás viděla) a zase jí ho hned vrátíme zpět. U ní je ještě navíc problém, že nám zatím nevěří, ale to by si podle mého názoru na ty štěňata nenechala sáhnout už od prvního dne.

Neporadil by jste mi, jak se mám zachovat? Je mi jasné, že je to tak na dálku složité, ale v této situaci je pro mne každá rada drahá. Psala jsem pánovi, od kterého ji mám a ten mi napsal, je chyby byla v tom, že jsem si štěňata vzala a dala jí je zpět.

Jeho slova(velkého psího psychologa-poznámka redakce pejskařiny):Nemáš její důvěru. Nechala by sis od kdekoho sáhnout do kočárku? Svým nadšeným rozhodnutím jsi vstoupila na nejtenčí led. Pokud sáhneš silou nebo agresí do fenky, která se nenarodila mezi lidmi, tak ji navždy ztratíš, nebo budeš budovat vztah založený na důvěře roky, pokud ti to vůbec někdy vyjde. Jestliže ji budeš chlácholit a přemlouvat, ztratíš nad ní autoritativní kontrolu a navždy tě přestane brát jako výše postaveného jedince ve smečce, kterého potřebuje ke svému životu. Budete jen žít vedle sebe jako rozvedení manželé. Víš proč má Askina tolik šrámů na hlavě? Musela se sama za sebe protloukat životem. Žádný člověk jí s tím ve smečce na statku v Krupé nepomohl, proto lidi nijak zvlášť k životu nepotřebuje... Znám desítky důvodů, kterými obhájím své rozhodnutí (zde máš další z nich), ale znám jen dva, jimiž lze obhájit to tvoje. Víš kdo jediný může samici ve smečce sebrat její čerstvě narozená štěňata? Jeden z Alfa-páru. Jenže ti už je zpátky pod samici nikdy nevrátí... Vím, že mě ještě neznáš, ale když něco řeknu stručnou krátkou větou, nikdy to není polemika nebo volba, ale výsledek 20ti let skutečné praxe s žitím ve smečce. Jste lidé, proto každý z vás máte zcela jinak seřazené priority a úhly myšlení, než jak je suverénně řadí, ale i žijí zdivočelí a deprivovaní psi nebo vlci.

Jenomže tím mi nijak nepomohl ani neporadil. Já jsem si myslela, že když jí štěně vezmu a zase vrátím zpět, tak bude klidná, že jí ho nechci vzít. No podle výše napsaného jsem to asi nedomyslela. Ale jak jsem je tedy potom měla vzít na prohlídku apod.? Děkuji a doufám, že mi poradíte D.D.

Vážená paní. Chce to zachovat klid. Ta fenka, jak jste správně odhadla vás ještě nezná. Po zkušenostech poznala, nebo ji velí instinkt, že má být opatrná. Byla to pravděpodobně i reakce na vaše ,,zkoušení,, jak se bude chovat. Na začátku nevrčela proto, že byla na území cizí smečky a tak jen tiše trpěla. Nyní se cítí už jako doma, zná vás a tak začíná reagovat, jak ji velí příroda. Náprava bude ve vašem klidném chování. O nic celkem nejde. Zbytečně jí do hnízda nezasahujte. A jeli potřeba, tak ji konejšivým hlasem uklidněte. Nyní to nepřehánějte s péčí o štěňata. Postará se o ně sama. Bude za vás také pracovat příroda. Štěňata rychle stárnou a už se brzy začnou sama více pohybovat. Jakmile vám fena bude důvěřovat, tak je třeba předvede sama.

Váš poradce má pravdu v tom, že nemáte její důvěru a abyste se proto chovala klidně. To je ale asi tak vše, kdy s jeho názory na vysvětlení chování feny mohu souhlasit. Nemám rád taková ta tvrzení, že něco je jen černé, nebo bílé. Každá chyba jde vždy napravit. Je to je dáno přístupem majitele. Pokud by to tak nebylo, tak vlastně bychom nemohli psa ani vychovávat a nenaučil by se nic nového. Vždy jde chování psa upravit, byť jsme se dopustili vážné chyby. Vždyť jedna z metod užívaných při učení psa, je založena na formě výcviku ve stylu: pokus - omyl, a neučí se pomocí ni jen naši psi.

O tom, že ji navždy ztratíte nemůže být ani řeč. Jen bude zpočátku nedůvěřivá, než ji dokážete přesvědčit o tom, že její obavy jsou zbytečné. Jaké další moudro od vašeho experta přes etologii zde máme? Jeho věta: ,, Pokud sáhneš silou, nebo agresí do feny...,, mě dostala. Copak se k ní bude takto chovat někdo, kdo si takové zvíře vezme sám dobrovolně a s láskou domů? Je to nesmysl a tvrzení mudrlanta, který o věci mnoho neví. Jen chce být za každou cenu důležitý. Tomu bych radil ať se podívá do útulku, kde určitě najde i různě člověkem zrazené, či týrané psy. Myslí si snad, že proto nemají právo na život? Věřím, že on takové zvíře již nenapraví, ale jde to. Záleží jen na zkušenostech nového pána, s jakou námahou se mu podaří, aby se z nich opět stali normální psi.

Stejně tak je zcestné i další tvrzení o alfa zvířatech. Pokud již submisivní fena zabřezne a má štěňata, tak bude velmi opatrná a pokud to nepůjde jinak, tak za ně bude bojovat. To vám konečně předvedla i ta vaše, když už nabyla určité jistoty. Každá je ovšem jiná a některé to trvá déle než zdomácní. Spíš se zpočátku podvolí. Pokud ovšem takové zvíře žije někde na ohraničeném pozemku smečky dlouhodobě, kde je silnějšími pravidelně utlačováno a není pravděpodobnost přežití štěňat, pak takové zvíře často nehárá a proto ani nezabřezne. O tom je příroda. Raději si zvolte nové poradce.

U vaší fenky se musíte smířit zpočátku s tím, že její učení v nových podmínkách bude velmi náročné. Je postižená a retardovaná. Její reakce budou vždy odvislé od vašeho klidného chování a velké trpělivosti. S tou jde dosáhnout téměř všeho. Zda toho dosáhnete, záleží na vaší píli. Pozdrav posílá I. E

Dobrý den,

děkuji za odpověď. Musím říct, že jste mě potěšil. Po reakci od pana Desenského - psí psycholog - jak se nazývá (od něj fenku máme) jsem byla nešťastná z toho, že nás fenka asi sežere, ale musím říct, že děláme pokroky. Už vyjde z boudy a jde za námi, dokonce nechá štěňata v boudě i když je na dvoře druhý pes a jde s námi na zahradu. Když jdu krmit a dávám jí krmení do boudy, tak sice vrčí, ale není to takové jako před tím. Měla jsem z ní celkem vítr, ale už po nás přestala cvakat zubama.

Štěňata bereme jen pokud je chceme zvážit (1 x týdně) nebo je potřeba odčervit. To ji musíme ale nechat na zahradě, než si je vezmeme k sobě. Když je s nimi v boudě, tak ještě nemám odvahu je před ní vzít. Když štěnda vezmeme, tak ji zase pustíme za námi a je v pohodě. To se nechá i pohladit a nic neudělá. Tak snad se to bude jen lepšit.

Děkuji za radu a povzbuzení a přeji krásný slunečný den. D. D.

Já taky dík za důvěru.. Měl jsem na mysli jednoho člověka a nezmýlil jsem se. Má charakteristický rukopis.

Mějte se fajn a ať Vám to vyjde. Když, tak se ozvěte. I. E

Související články:

Pan Ivo Eichler se představuje.
Ivo Eichler - článek o Rudolfu Desenském (Vyšlo v PPČ 5/2004)